Antikoncepci jsem brala od 15ti let. Měla jsem nějaký problémy s menstruací a hormonama. A protože v tý době jsem měla svoji první vážnou známost a nedodělanou maturitu, nemohla mamka dopustit, abych otěhotněla a já taky chtěla dostudovat. A tak jsem zobala a zobala… 9 let.
Sice to stojí nějaký peníze, ale je to přeci pohodlný, ne?
Kluk si nemusí brát šprcku, neutratí ani korunu a já si přeci můžu nastavit „krvácení“ na kdy potřebuju a cestování je díky tomu pak jak víno. No a přes léto to vůbec mít nemusim. Pohoda!
Brát antikoncepci je normální, dělaj to všichni, co znám a mám díky tomu lepší pleť...
Jenže… Na střední přišly bolesti do prsou. A to tak silný, že jsem se kolikrát musela ve škole na chodbě zastavit a opřít o zeď. Nevadí. Změnili jsme s doktorem firmu a jelo se dál.
A spoustě holkám se fakt zlepšila pleť. Ale fakt to za to stojí?
Doteď děkuju svojí učitelce zpěvu, že mi ukázala cestu bez antikoncepce. Že mi ukázala, jaký to jsou jedy a chemie, co potlačujou naši osobnost a emoce a dlouhodobě zcela bez pardónu rozhazujou přirozenou hormonální rovnováhu.
Po vysazení jsem najednou začala vnímat svůj cyklus. Že každej tejden je jinej, že možná sice víc brečim nebo mám vztek, ale jsem to já. To jsem předtim nezažívala. Jako bych vystoupila z nějakýho útlumu. Připadala jsem si, jako bych do sebe celou tu dobu cpala nějaký oblbováky. Zvětšila se mi i chuť na sex.
A co když se mi udělaj beďary?
No, beďary se ti asi udělaj. Protože se tělo čistí od chemie. Ale i když ti antikoncepce pomohla s pletí, jenom tim překryla nějakej problém. Dle mýho je to hlavně o stravě, kterou se hormony dají taky řídit, pak o kosmetice, stresu a tak dále…
S antikoncepcí je to asi stejný, jako kdyby chlapi brali prášky na to, že se jim nevytvoří spermie. To by bylo super, ne? Nic přeci nezkazí romantiku víc než tahání papírovejch kapesníků… Zajímalo by mě, kterej chlap by na tohle přistoupil… (nic proti chlapům).
A jak to bylo dál?
Po 7 letech bez prášků se ale objevila věc s názvem endometrióza. Silně jsem jeden měsíc krvácela uprostřed cyklu a u Apolináře mě poslali na kyretáž. S vážným výrazem ve tváři mi řekli, že pomůže jedině antikoncepce.
Nechtěla jsem ji! Tak moc jsem ji do sebe nechtěla zase cpát… Ale strach vyhrál. A výhružky, že třeba nebudu moct mít děti, protože srůsty a já nevim co, přetlačily moji intuici. Takže jsem si zase nastavila upomínku na každej den a začala znovu zobat. A na doporučení doktorů tentokrát bez oné rádoby menstruační 7denní pauzy. Pěkně kontinuálně, bez přerušení.
Asi po třech měsících už mi moje tělo dávalo signály, že takhle ne a navíc mi začalo pískat v uších. Udělala jsem to. Vytáhla jsem příbalovej leták. A co tam nevidim? Antikoncepce může způsobovat cysty na vaječnících (důvod, proč jsem ji brala) a vzácný vedlejší účinek – pískání v uších. Bingo! Vyhrála jsem.
Okamžitě jsem tu věc vysadila a rozhodla se, že se endometriózy zbavim jinak. Přírodní cestou, šamanismem, jakkoli. Jen ne hormonální antikoncepce.
Teď mám doma krabičku za tisícovku a vlastně se mi ani nechce ji nikomu prodat a šířit to zlo dál…
Zcela respektuju, že někdo to má jinak. Tak ať. Každý svého zdraví strůjce 😉
Krásnej den!
TIP NA KNIHU
Miranda Gray – Cyklická žena aneb Jak využívat svůj lunární cyklus k dosažení úspěchu a naplnění
Mojí vášní je práce s vnitřním prostorem.
Baví mě inspirovat ženy v jejich vnitřním posunu k lepšímu a spokojenějšímu životu,
ve kterém se nemusí bát vykročit směrem do neznáma a být samy sebou.
Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.